průvodce digitální domácností / přináší DigiZone.cz

Changhong LED50B2510IS: velký, vybavený a jednoduchý televizor

Změna je život, řekli si v Číně a pro letošní kolekci si připravili řadu „Smart TV“. A dokonce s dálkovým ovladačem kombinovaným s klávesnicí QWERTY…

Čínská značka Changhong, která vyrábí, resp. kompletuje v Nymburce, se zjevně hodlá posunout dále a jako jeden z prvních modelů pro rok 2013 nabízí od března úhlopříčku 126 cm za cenu pod dvacet tisíc korun, čímž jistě zaujme řadu zájemců. Zvláště při výbavě, která je k dispozici! Najdete tu úzký rámeček (17 mm po třech stranách), integrované WiFi, podporu HbbTV (na ČT opravdu funguje), webový prohlížeč Opera, tedy otevřený internet, a řadu widgetů například pro Youtube, Picasa, či sociální sítě. Nechybí solidní nahrávání s funkcí TimeShift, kvalitní virtuální zvuk přímo od jeho strůjce SRS či satelitní tuner. Samozřejmě v podobě S2, tedy i pro příjem HD kanálů.

Ohlašována byla původně také podpora DLNA, ale nakonec je tomu ve spojení s domácí počítačovou sítí trochu jinak, k čemuž se ještě dostanu. Obecně vzato nabízí „chytrá“ řada B2510 momentálně tři úhlopříčky: testovanou 50palcovou, přesněji řečeno 49,5" (18.999 Kč), tedy 126 cm, dále pak 39 palců, tedy 99 cm, což je hodně zajímavá velikost mající premiéru loni, a konečně klasických 32", tedy 81 cm.

Foto: Changhong

Changhong LED50B2510IS nabízí podstavec z tvrzeného skla. Montuje se rovnou na trn, který je součástí televizoru a celek vůbec nevypadá špatně.

Instalace naprosto minimální

Tady by měl Changhong opravdu zapracovat. Jakýsi instalační program tu sice je, ale je jen velice jednoduchoučký. Po zapnutí se objeví anglické hlášení s výběrem barevného režimu (Home, Vivid, Standard, Soft, User), následuje volba jazyka menu a typ ladění DVB. U něj máte na výběr mezi DVB-T, DVB-C a DVB-S. Následně se proladí vybraný anténní vstup, čímž instalace končí. Já jsem začal DVB-T, které je klasicky snadné, i když mě překvapilo, jak dlouho trvá. Po naladění DVB-T se totiž automaticky objevilo další ladění (a pořádně důkladné) pro DVB-T rádio a analogový TV příjem. Pokud chcete následně naladit satelit, dostanete se k tomu až přes tlačítko Menu. Jednu družici naladíte automaticky, pokud jich chcete více, jako já, je zapotřebí řadu věcí nastavit a v tomto případě si nejsem zcela jist, zda to běžný uživatel zvládne.

Nejinak – přes menu a docela složitě – se musíte připojit k internetu přes zabudované WiFi. Právě tady chybí solidní a rychlé automatické připojení pouze se zadáním hesla nejvíce. Ovládání navíc není v tomto okamžiku příliš přívětivé a k mému překvapení nešlo k zadání hesla využít QWERTY část dálkového ovladače.

Co se týče třídění kanálů, to najdete v menu v části Kanál a je docela snadné. Provádíte ho prostým přesunem na nové místo, ale stanici můžete i smazat, přejmenovat či zařadit mezi oblíbené.

Foto: Changhong

Dálkový ovladač vyžaduje přesnější zaměření, ale rozložení má dobré. Pomohly by větší tlačítka a dotaženější podpora ovládání přes zabudovanou klávesnici QWERTY. Takto je jeho využití poněkud diskutabilní.

Místy komplikovanější ovládání

Dálkový ovladač je přehledný, ale tlačítka jsou často malá a musíte ho poměrně přesně zaměřit na čidlo. Malé jsou i popisky tlačítek, což „brýlatému mě“ :-) dělalo neustálé potíže. Pro slabozraké nejspíše nebude. Ještě více ale ovládacímu stylu chybí tlačítko Return, v některých okamžicích docela citelně. Ovládání běžných funkcí by bylo docela pohodové, ale kazí ho jistá pomalost televizoru, který reaguje s někdy kratším, jindy delším zpožděním (klidně i sekundu, dvě, tři). A ještě jedna věc – pokud zmáčknete tlačítko List, objeví se přehled naladěných kanálů. Někdy během mžiknutí oka, častěji ale nějakou chvíli trvá. Když jsem v něm ale omylem zmáčkl šipku doprava, kterou se mění typ příjmu (anténa), televizor se kousl, takže jsem ho musel vypnout vytažením ze zásuvky. Změna anténního vstupu napřímo, tedy přes k tomu vyhrazené tlačítko na dálkovém ovladači, už pracovala bez potíží. Pokud jde o OK, to ukáže pouze stav aktuálního kanálu, v multimédiích vybere soubor (nespustí ho) a při přehrávání, například filmu, už žádnou funkci nemá.

Práce v rámci menu je tradičně jednoduchá, i když se některé parametry mění přímo v řádku, takže máte menší přehled. Déle pak trvá přijít na funkce jako vstup do multimédií či na internet, a to nejen kvůli tomu, že malinkaté tlačítko Home jednou pracovalo, jindy ne, resp. reagovalo natolik pomalu, že jsem ho opakovaným zmačknutím hned zrušil.

Přes Home se dostanete do nabídky zvané Smart Home (viz foto níže) v níž najdete otevřený internet, nějaké ty widgety (Youtube, počasí, atd.) i když nikoli české, a také práce s multimédii, jako obvykle rozdělenou na foto, hudbu a filmy. Co chybí, je přehrávání zaznamenaných pořadů. Ty se spouští přes volbu Film a jak je obvyklé u malých značek, je nejprve třeba vstoupit do adresáře, zde zvaného „_MSTPVR“.

Foto: Bohumil Herwig

Jeden ze dvou náhledů EPG. Pokud zcela nahoře změníte Čas na Kanál, objeví se ve stejném okně výpis pořadů pro jednu stanici. Přechod na tu další je trochu problematický, protože nevidíte její jméno a orientovat se musíte jen podle čísla kanálu.

Jednoduchoučké sedmidenní EPG

EPG v klasické podobě tu nenajdete. Po zmáčknutí tlačítka se po levé straně pouze objeví svislý pruh s přehledem stanic a u každé je jeden pořad (viz foto výše). Na další se posunout nejde. Druhou možností je přepnout se z časového harmonogramu na tzv. „Kanál“. Ten pak ukáže přehled pořadů pro jednu stanici a jeden den, přičemž přejít na další je docela komplikované a ne vždy se mi dařilo nechat si programovou nabídku zobrazit. K tomu je třeba přičíst ještě fakt, že při přepínání mezi jednotlivými stanicemi nevidíte jejich jména, pouze čísla a že dokud na kanál (multiplex) fyzicky nevstoupíte, programová nabídka se vám nestáhne. Pikantní je, že z náhledu typu Kanál to udělat nejde…

Pořad můžete nahrát, nebo se na něj nechat upozornit, ale protože z časového náhledu to nejde (vidíte pouze jeden) funkce jen otevře nabídku s nastavením času, který je třeba ručně zadat. V případě náhledu typu Kanál se objeví totéž, ale s už předprogramovaným časem, který můžete upravit. Jak vidíte, nahrávat opravdu jde, ale z EPG to není úplně snadné a s běžným řádkovým EPG, jaké známe z masových značek, se to porovnat nedá.
Bližší informace k pořadu se objeví i po stlačení OK, které ukáže informace nejen o vysílaném pořadu, ale například i rozlišení či tuner na kterém se právě nacházíte. V tomto okamžiku stačí zmáčknout šipku vpravo a vidíte i následující pořad.

Foto: Bohumil Herwig

Tlačítko Home na dálkovém ovladači vás zavede do nabídky zvané Home Smart. Jak vidíte, najdete tu widgety i přístup na otevřený web a také vstup do multimédií. Položka Volně sdílet vás zavede na zařízení kompatibilní se systémem Free Share. DLNA podporováno není.

Internet solidní, ale komplikované připojení přes WiFi

Než se dostanu k internetu, zastavme se u rozhraní. Není jich mnoho, zvláště u HDMI, kde jsou pouze dvě. Připravit se musíte na adaptérové kabely, které však dostanete v ceně a které najdete u YUV, A/V a klasického SCART, který taktéž nechybí. Stejně jako běžný 3,5 mm jack pro sluchátka. Pojďme ale k internetu. Ten bohužel závisí na připojení, které kabelem bude řádově snazší, než přes WiFi. Zadat heslo a následně celý proces završit, se mi bez příručky vůbec nepovedlo. Ovládání je neprůhledné a musíte laborovat i se zabezpečením, což je v plně automatickém režimu připojení zbytečné. Právě ten ale tady chybí. Námitky se mohou týkat i toho, že pro heslo musíte využít softwarovou klávesnici na obrazovce a klasickou část dálkového ovladače. Klávesnice z jeho druhé strany (QWERTY) v tomto okamžiku nepracuje a ke slovu přichází (ale ne vždy a zákonitosti jsem neodhalil) až po vstupu do prohlížeče.

QWERTY část nepodporuje řízení kurzoru přes nějakou dotykovou destičku a protože pracuje přes infra, musíte také dávat pozor na správné natočení čidla. A zaměření dálkového ovladače je bohužel právě u tohoto modelu bolavým místem. Navíc se kupříkladu pro posun celé webové stránky používá Ch Up (Down), takže je často třeba ovladač otáčet. Práce s kurzorem je ale překvapivě přesná, na odkazech se kupodivu správně měnil v ručičku, a na to nejsem zvyklý ani u podstatně dražších modelů, podstatně renomovanějších značek. Bezdrátová klávesnice Logitech k230 však s televizorem nepracovala. A to je další věc na kterou by se měl Changhong zaměřit. Stejně jako české widgety, které zatím chybí.

Pokud se prokoušete přes WiFi, následně už je vstup na internet, či na multimédia, snadné. Stačí jen zmáčknout tlačítko Home šikovně umístěné pod kurzorovým křížem.

Prohlížeč, resp. ovládání jeho kurzoru přes šipkové klávesy, je uděláno dobře, zadávání webové adresy bylo (většinou) bez problémů, widgety fungovaly standardně a například v Youtube byla základní nabídka dokonce i lokalizovaná. I v tomto okamžiku se ale potvrzovalo, že televizoru citelně chybí tlačítko Return, které při běžném ovládání zastupuje Menu. Dotáhnout celou internetovou část do naprosté funkčnosti, doplnit ji o DLNA a české widgety a máme tu jeden z nejlepších přístupů na síť sítí.
Stálo by to za to!

Foto: Bohumil Herwig

Zvukové volby nabízejí pětipásmový ekvalizér i výbornou podporu virtuálního zvuku od SRS. Zabudován je zesilovač o výkonu 2× 8 W a reproduktory vyzařující směrem dolů jsou umístěné na spodní straně panelu v úrovni podstavce.

Jen základní nastavení

Přednastavených obrazových režimů je pět a například místo obvyklého Dynamický je tu Svěží… Manuální úpravu parametrů můžete – v režimu Uživatelský – provést v obvyklých volbách, jakými je kontrast, jas či odstín. Upravit jde i Teplota barev (zvlášť pro každou ze složek RGB), avšak volba Obrazovka nebyla k dispozici v žádném z přednastavených režimů, takže netuším, co v ní je.

U zvuku si můžete vybrat mezi pěti volbami, manuálně lze opět upravit pouze režim Uživatelský, a to v rámci pětipásmového ekvalizéru. Zapnout jde i omezení pro reklamy (AVL) a vše doplňuje virtuální zvuk ve dvou režimech, přičemž SRS TruSurround XT je opravdu na výši. Dobře jsou ale nastaveny i další zvukové režimy a přechod mezi nimi je často jasně slyšitelný.

Poměrů stran obrazu je šest a nechybí ani 4:3, ani 14:9. Po instalaci je ale vše nastaveno na 16:9 a režim Auto jsem musel zapnout ručně. Televizor následně bezproblémově přepínal na 4:3, což je momentálně dobře vidět například na retro stanici Telka.

Škoda, že úpravy nastavení nedoprovází žádná nápověda (ta je pouze u webového prohlížeče a tu a tam u napojení na internet), takže ti méně znalí budou muset sahat po příručce, která je naštěstí poměrně slušná. Občas ale zaperlí. Tak například: „Tento televizor pracuje s operačním systémem Linux, televizor se může automaticky restartovat nebo dálkové ovládání nemusí při používání reagovat.“ A následuje rada ohledně restartování…

Faktem je, že se přesně toto občas dělo, ale protože tlačítko pro fyzické vypnutí chybí (je tu pouze elektronické), nezbývá než televizor restartovat tradičním vytažením ze zásuvky.

Solidní nahrávání, ale nikoli z EPG

Nahrávání nevyžaduje přeformátování USB média a je děláno pěkně postaru. Stačí jen když má minimální kapacitu 512 MB a zřejmě i nějaký FAT či FAT32, protože souborový systém NTFS podporován není. Alespoň u mě na terabajtový disk Freecom nahrát nešlo nic a jen se objevilo hlášení, že formát není podporován. Po zasunutí 4 GB flash paměti s FAT32 už bylo vše v pořádku a fungoval i TimeShift, tedy zastavení živého televizního vysílání. V jeho rámci šlo nahrávku i přetáčet, avšak při dojetí na konec televizor do živého vysílání automaticky přejít nedokázal.Nahrát pořad můžete buď přímo přes tlačítko na ovladači, nebo ho naprogramovat. Z EPG sice přímo pořad vybrat jde, ale je obtížné najet na nějaký třeba za tři dny. Dá se to ale obejít a zadat přímo začátek a konec nahrávání. Nahrávat jde jak přes DVB-T, tak přes tuner DVB-S a vždy dostáváte obvyklý soubor s koncovkou TS a velikostí odpovídající datovému toku. Zmiňovaný TimeShift jde ovlivnit co do maximální velikosti souboru a tudíž i délky záznamu. Nespustíte ho ale obvyklým Pause, nýbrž speciálním tlačítkem T-Shift.

Solidní spotřeba

Televizor má v základu nastaven obrazový režim podle volby, kterou si zvolíte při instalaci (viz výše). Já vybral Standardní a následně se zvuk sám nastavil na Uživatelský s vypnutým virtuálním prostorem. Čidlo hlídající úroveň okolního osvětlení chybí, stejně jako jiné eko režimy či možnost vypnout obraz a ponechat pouze zvuk.

Po hodině provozu se ukázala neuvěřitelně vyrovnaná spotřeba 86 až 88 W a výsledných 87 wattů je sice o něco vyšší, než se oficiálně udává (82 W), ale je stále ještě v normě a na danou úhlopříčku rozhodně solidní. Mimochodem zařazení do energetické třídy A je s roční spotřebou 120 kWh neméně solidní. Pohotovostní režim si řekne o < 0,5 W a určitě je škoda, že chybí tlačítko úplného vypnutí. Zabudováno je jen elektronické…

Foto: Bohumil Herwig

Souborový manažer pracuje s adresářovým náhledem, ale zvládá jen takovýto výpis, a to nejen u filmů, které vidíte na snímku, ale všude. Název souboru tudíž nevidíte celý a zvláště kritické je to u seriálových dílů.

Titulky bez češtiny, kompatibilita spíše podprůměrná

Na jména podporovaných souborových systémů u médií na rozhraní USB jsem nikde nenarazil, ale bez potíží jsem přehrával z terabajtového disku Freecom Mobile Drive Sq TV (NTFS), který sice nebyl přesně identifikován, ale problémy s ním nebyly naprosto žádné i přesto, že pracuje na USB 3.0. Televizor také soubory načítal velice rychle, protože si manažer nevymýšlí žádné nesmysly a funguje s běžným adresářovým systémem. Jinak je ale bohužel v provedení typickém pro Changhong. Do řádkového výpisu se přepnout nedá, náhledy jsou pouze ikonové a vy z názvu vidíte jen něco mezi čtyřmi a třinácti znaky (z neznámých důvodů je to proměnlivé). Přehled je tudíž minimální a zvláště to vadí u seriálových dílů. Pokud chcete znát plný název souboru (pořadu), je třeba si ho pustit, což se dělá tlačítkem Play, nikoli OK. Pak teprve vidíte kompletní jméno, včetně koncovky.

Foto: Bohumil Herwig

Bez softwarového ovládání na obrazovce se klidně obejdete. Naštěstí po spuštění přehrávání videa rychle zmizí.

Po spuštění filmu se nejprve objeví softwarové ovládání, které vzápětí zmizí, ale kdykoli si ho můžete vyvolat zpět tlačítkem Menu. Povětšinou ho ale ani nepotřebujete, protože na spodu dálkového ovladače máte kompletní výbavu. Je sice částečně sdružená s teletextovými tlačítky, ale to v tomto případě vůbec nevadí. Tlačítkem „info“ pak kdykoli vyvoláte informace o souboru s jeho parametry a aktuálním nastavením obrazu a zvuku, které můžete i změnit.

Pokud je film vybaven externími titulky, ty se – jako obvykle – při stejném názvu spustí automaticky, avšak české znaky vypadnou, takže čtení je hodně obtížné. Nastavit znakovou sadu nejde. Použitý font je navíc hodně tenký, což čtení ještě více ztěžuje a ovlivnit taktéž nejde. Mimochodem výrobce tvrdí, že to má uděláno tak, že „pokud je u televizoru vybrána čeština a nastaven region Česká republika, měly by titulky být v pořádku a s veškerou diakritikou.“ V každém případě to je vymyšleno moc pěkně a doufejme, že je to jen chybička v rané verzi firmwaru. Televizor se totiž prodává od března.

Co do multimediální kompatibility, Changhong zvládá XviD, X.264 a s jistými výhradami i MKV (L4.0 a L4.1), protože měl občasné potíže se zobrazením. Kupodivu si ale poradil i se záznamem z profesionální kamery (H.264, i přes 25 Mb/s, koncovka M2TS) ovšem bez zvuku v dts. Poradí si ale i s některými z běžných HD nahrávek z kamer a fotoaparátů – MOV (Nikon), MP4 (Panasonic) a H.264 (Samsung). Nezobrazí zejména koncovky MTS, WMV se sice objeví v souborovém manažeru, ale nepřehraje se stejně, jako například FLV. Chyběla i podpora AVCHD a i když se v příručce tvrdí, že funguje, u mě tomu bylo na testovacích souborech jinak.

Pokud jde o titulky, zobrazí se srt a sub, ale jak bylo řečeno, bez češtiny, přičemž znaky povětšinou vypadnou. Televizor si pamatuje pozici naposledy přehrávaného pořadu, jen mezitím nesmíte přehrát nic dalšího. 

Vedle fotografií JPG a PNG kupodivu Changhong přehrál i 3D formát MPO (dva snímky posunuté přes sebe), avšak BMP, která má oficiálně přehrát také, v souborovém manažeru nenabídl. Všechny fotografie, které zvládal, zvládal rychle a bezproblémově.

Hudba v MP3 perfektně ukazuje ID3 tagy už při najetí na soubor a stejně jako u WMA pracuje i s nejvyššími datovými toky. FLAC podporován není.

I když se původně říkalo, že by televizor měl zvládat i DLNA, nakonec to Changhong odmítl s tím, že je to zařízeno jinak. Faktem je, že se mi nenabídlo v žádném z přehrávacích režimů multimédií, nicméně v nabídce Smart Home je k dispozici samostatná volba Free Share, tedy Volně sdílet, a tu měl výrobce na mysli. Není to ovšem totéž jako DLNA. Například na Samsung Galaxy SII (Android 4.1) propojeném taktéž přes Wi-Fi rozbočovač, televizor žádná multimédia nenašel, na počítači s Windows 7 už to bylo bez problémů a multimédia sdílet šla. Menu na televizoru je v tomto okamžiku velice přehledné a dobře ovladatelné. Jen opět musíte počítat s mírným zpožděním v ovládání. A s tím, že podle příručky, musí být software na druhé straně kompatibilní s Free Share či to musí být přímo Free Share.

Foto: Changhong

Zezadu je dobře vidět trn vybíhající z panelu. A také vzdálenost mezi podstavcem, který tvoří kus skla, a spodní částí panelu. Z této pozice jsou dobře vidět i místa s reproduktory.

Jednodušší obraz, firmwarové chybky

Zvukově je televizor na výši a výkon 2× 8 W mu bohatě stačí. Reproduktory vyzařují směrem dolů a v okamžiku, kdy zapnete virtuální zvuk od SRS je vše výraznější a televizor jakoby ožil. A to i tehdy, když virtuální efekt příliš funkční není. Tu a tam však narazíte na chybu ve firmwaru typicky při přepnutí typu antény, či při zadávání hesla do WiFi. Jednou se mi ale přístroj kousl hned po zapnutí. Nepotěší ani to, že například ze souborového manažeru nemůžete rovnou vyskočit do nabídky Smart Home a změnit druh přehrávaných multimédií. Nakonec se jako nejlepší ukázalo vyskočit tlačítkem Exit a znova zmáčknout Home. I to je ukázka toho, že televizor je trochu nehotový a ovládání nesystémové. Někdy vás ale naopak dostane! Například v tom, že ve fotografiích přehraje koncovku MPO určenou 3D snímkům…

Výkon televizoru postačuje pro internet a například i pro kodek X.264 v multimédiích přes USB. Pro danou úhlopříčku, ale ideální není a nesmíte trvat na vysoké kvalitě. I v tomto ohledu – a v tomto okamžiku – je dekódování místy pomalejší, což je vidět na bočních posunech scény či na docela obyčejných závěrečných filmových titulcích. Ale to je při ceně televizoru a dané úhlopříčce něco, co můžeme očekávat.

A jaký tedy Changhong LED50B2510IS je? Jednoduchý. Jednoduchý v obraze, tedy v jeho podání i v barevnosti, a také v resamplování z nízkého, či ještě nižšího, rozlišení, což je znát typicky u nejobyčejnějších videí pouštěných přes USB. S horším rozlišením a nižším datovým tokem rychle vystupuje šum a obraz má tendenci se rozpadat. Kvalitní HD je z jakéhokoli zdroje, včetně satelitního či ze špičkového Blu-ray přehrávače Philips BDP8000, podáváno čistě. A pokud stačí výkon televizoru i bez zaváhání dokonce i při Full HD, při švencích kamery či převodu z HD Ready. Zvuk je v rámci kategorie nadprůměrný a je nejlépe zpracovanou částí televizoru.

Za danou cenu je Changhong LED50B2510IS typickou volbou pro nenáročného zákazníka, který chce co největší úhlopříčku a co nejlepší výbavu za co nejméně peněz. Tyto nesouměřitelné požadavky by se mu dařilo sladit docela dobře, nebýt zmiňované pomalosti a občasných firmwarových potíží. Je pochopitelně evidentní, že se budete muset smířit s nejrůznějšími omezeními, ale to si každý dokáže promyslet sám. Nízká cena není zkrátka zadarmo a bude zajímavé pozorovat, jak se bude vyvíjet po příchodu dalších značek o kterých je už nyní známo, že podobnou nabídku chystají. Ale abych to nekreslil moc černě: obraz ceně odpovídá zvláště, když ji zkombinujeme s obrovskou úhlopříčkou a vezmeme v potaz i výbavu. Viděl jsem horší televizory s vyšší cenou a od lepších značek než je Changhong. Teď jen všechno dotáhnout, protože zakopaný pes je právě tady.

pro: zajímavá kombinace cena/úhlopříčka, solidní výbava, bez problémů spolupracuje i s vysoce kapacitními médii, nahrávání lze upravit, ale…

proti: …přímo z EPG je komplikovanější, nedotažený, s občasnými chybami ve firmwaru, pomalejší reakce, méně přesný dálkový ovladač, někdy specifické ovládání, včetně chování EPG

Balení obsahuje

  • dálkový ovladač s QWERTY klávesnicí
  • 2× mikrotužkové baterie (AAA)
  • natáčitelný podstavec
  • adaptérové kabely pro SCART, YUV a A/V
  • napájecí kabel (dvoužilový, na pevno přidělaný)
  • papírová uživatelská příručka

Anketa

Co vás napadne při zmínce o úhlopříčce 126 cm od Changhongu?

Bohumil Herwig

Redaktor DigiZone.cz a mezi roky 2000–2015 novinář na volné noze. Jako elév začínal v roce 1987 v měsíčníku Elektronika, poté založil, spoluzaložil či pomáhal rozjet několik PC časopisů. Posledních patnáct let se věnuje novodobému digitálnímu světu.

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 4. 2013 17:19