průvodce digitální domácností / přináší DigiZone.cz

Chytrá domácnost v praxi: nelehká cesta k ideálu

Z tvrzení výrobců byste mohli získat dojem, že chytrá domácnost je otázka lusknutí prstů. Není, i když investované úsilí nakonec za výsledek stojí.

O technologie pro chytrou domácnost se zajímám delší dobu jak z profesních důvodů (dokud jsem býval technický novinář), tak z osobních. Popravdě, spíše jsem dlouhodobě zklamaný z toho, jak pomalu trh dostupné elektroniky pro bydlení absorbuje celkem běžné nápady a technologie, fungující celá desetiletí jinde. V takovém autě považujete za samozřejmé, že se zhasne vnitřní světlo po zabouchnutí dveří, ale mít totéž v bytě je z nějakého záhadného důvodu těžko představitelné jak pro jeho uživatele, tak pro stavební sektor.

Rozhodl jsem se tedy předat vám svoje zkušenosti s přechodem na „chytrou domácnost“. Nejsem ale v žádném případě odborník ani na elektrorozvody, ani na elektroniku, nanejvýš tak trochu na počítačovou techniku. Jistě jsem se mohl některým chybám nebo zdržením vyhnout, a možná právě i to bude užitečné pro ostatní zájemce o inteligentní bydlení.

Už první volbou chytrého prvku do vaší domácnosti se rozhodujete pro příslušnou platformu.

Haló, to je nabídka? Tady poptávka, nemůžu se s vámi střetnout…

Řekněme si to na rovinu: zorientovat se ve stále velmi mladém oboru domácí automatizace je pro laika náročná věc. Trh je nepřehledný, výrobců a dodavatelů mnoho a vstupují na něj z různých směrů: najdete tak jak kompletní řešení, tak dílčí produkty, které ale spolu málokdy spolupracují. Jejich terminologie je nesrozumitelná. Neexistuje standardizace, na jakou jsme zvyklí ze spotřební elektroniky nebo počítačů. Třeba Somfy má svoji technologii io-homecontrol pro bezdrátovou komunikaci se žaluziemi, stejný dálkový ovladač ale nepoužijete na světla od jiného výrobce, pokud zrovna nepoužívá stejnou technologii.

Znamená to, že prakticky už první volbou “chytrého” prvku v domácnosti se rozhodujete pro příslušnou platformu, i když o tom možná ještě nevíte a neplánujete zatím další rozšiřování. S návykem na komfort při centrálním ovládání žaluzií ale dostanete chuť stejně ovládat třeba alarm a ouha, v tu chvíli zjistíte, že tyto dva systémy spolu nespárujete.

Jednotliví výrobci navíc neumí koncovým zákazníkům tyto produkty ani nabízet a vysvětlit jim, proč by je vlastně měli chtít. Samostatnou kapitolou jsou pak firmy, které tyto systémy instalují. Najít takovou, která vám za rozumnou cenu přizpůsobí systém na míru a má za sebou nějakou historii, je velmi složité.

Miniserver Loxone v racku 9U spolu se switchem a diskovou stanicí Synology.
Autor: Aleš Miklík

Miniserver Loxone v racku 9U spolu se switchem a diskovou stanicí Synology.

Jak nejlépe začít? Ještě před stavbou

Každý asi začíná automatizovat dům v různé situaci, ale nejlepší je, pokud můžete plánovat celý systém ještě před jeho stavbou, resp. ve fázi projektu. Nejen že to zjednoduší celý návrh, ale ve výsledku jej i zlevní. To se ale poštěstí málokomu: v našem případě šlo o jakýsi mezistav, kdy jsme se rozhodli pořídit nový byt a dostali se k němu ještě na začátku stavby, ale protože šlo o developerský projekt, měli jsme velmi omezené zejména časové možnosti do něj zasáhnout.

Developer se totiž sice navenek prezentoval jako připravený pro podporu digitální domácnosti, ale ve výsledku s tím měl jenom minimum zkušeností. Já jsem zase v té době měl málo informací o tom, co je nutné za přípravné práce provést, a hlavně, developer požadoval na vše velmi málo času. Požadavky na kabeláž jsme například museli vyřešit během jednoho týdne.

Bylo tedy nutné přizpůsobit se realitě a stanovit si rozsah požadovaných funkcí. V našem případě šlo o spíše potřeby, vycházející z praktických aspektů bydlení:

  • centrální a dálkové ovládání předokenních žaluzií

  • totéž pro topení

  • alarm s hlídáním jednotlivých místností a vstupních dveří

  • spolupráce s IT infrastrukturou: síť, disková stanice, mediacentrum

  • satelitní TV v každé ze čtyř místností

  • jednoduchá správa a ovládání z mobilních zařízení

  • dostatečná rozšiřitelnost do budoucna

  • přijatelná cena

V této první fázi jsme rezignovali na řízení osvětlení. Bohužel jsem také musel opustit myšlenku sdílení a řízení audiovizuálního obsahu, tzn. například přehrávání internetových rádií nebo nahrávání satelitního programu ve vybrané místnosti. 

Loni (a v podstatě i nyní) dostupné technologie nemožňovaly něco takového za rozumnou cenu v rámci jednoho systému, s jedním ovládáním. Nepočítám do toho komplexní řešení typu AMX a další, které mj. vyžadují konkrétní infrastrukturu (na kterou nebyl čas a prostor, viz výše) a nákladově bychom si získaný komfort asi neodůvodnili.

Zároveň jsem se chtěl u co nejvíce prvků vyhnout bezdrátové komunikaci. Pro stabilní a spolehlivou funkčnost a minimalizaci rušení to prostě stále není ekvivalentní “drátům”, zvlášť vzhledem k dispozici bytu s několika betonovými příčkami (projekt vznikl jako spojení původně dvou oddělených bytů).

Bez možnosti změnit úplně kabeláž jsme také vyloučili automatizace vyžadující sběrnicovou infrastrukturu (jako Elko EP iNels) a zúžili si tak možnosti pro výběr na hvězdicový systém, ale s tím, že tato infrastruktura bude univerzální do budoucna a v danou chvíli bude schopna obsloužit potřebné funkce s vybranými současnými systémy. 

Sběrnice mi kromě toho nepřipadala jako optimální řešení vzhledem k nutnosti používat systémová tlačítka pro ovládání (KNX), která jsou dražší, a je tu také možnost výpadku celého systému v případě přerušení části sběrnice. 

Hvězdicové zapojení je v tomto ohledu odolnější a navíc levnější, samozřejmě ale za cenu větší kabeláže než u sběrnice.

S vědomím těchto požadavků jsem nechal developera provést při stavbě bytu následující přípravu:

  • kromě datové sítě rozvést do každé mistnosti UTP kabel (cat 5e, i když vhodnější by byla 6 nebo 7) ke každému radiátoru a k oknům

  • totéž ke vstupním dveřím a k zahradní brance

  • přivést čtyři koaxiální kabely pro satelit na fasádu

  • svést veškerou kabeláž do technické místnosti do dvou rozvaděčů, odkud se pak rozvádí koax a UTP pro data do každé místnosti

Bohužel ani tyto jednoduché úpravy nebyly pro developera samozřejmostí. Zatímco u ostatních prací byla jeho kvalita vysoká, zrovna u slaboproudu se dopustil několika chyb, které jsme s dodavateli řešení museli odhalovat za pochodu, což celé nasazení protáhlo o několik týdnů.

Pokud přebíráte byt s chytrou instalací, nechte si proměřit opravdu každý kabel, zda je funkční. Zároveň si ohlídejte i další práce – u nás například vznikl jeden z problémů tím, že řemeslníci, kteří upevňovali policový systém v technické místnosti, nedopatřením poškodili dva ze čtyř koaxiálních kabelů ve zdi.

Systém chtějte na klíč

Souběžně jsem se v nabídce ucelených systémů snažil najít ten nejvhodnější pro naše potřeby a situaci. Kromě parametrů uvedených výše jsem hledal řešení, které nám dovolí do budoucna bez větších zábran rozšiřování, a hlavně ideálně takové, pro které už na trhu existuje nabídka mezi instalátory. A to ideálně od firmy, která není příliš velká ani příliš malá a má už něco za sebou. To se ukázalo jako největší překážka, protože i když (nebo právě proto, že) je trh s domácí automatizací v bouřlivém rozvoji, seriózních prodejců je méně než nabízených systémů.

Hledání mi trvalo půl roku, který jsme si naštěstí mohli dovolit, protože byt byl stále ve výstavbě. Volba nakonec padla na rakouský systém Loxone, který je modulární, poměrně otevřený a cenově příznivý. 

Instalaci pak prováděla firma CLtech z Dolních Břežan, sice malá, ale velmi pružná a efektivní zejména v situacích, kdy bylo potřeba kromě samotného systému přizpůsobit i něco ze stávajících elektro rozvodů.

Bez dodávky na klíč by pro mne byla celá instalace velmi složitá i z důvodu přizpůsobení ovládacího software, které CLtech provedlo v ceně (a je to opět rozdíl Loxone od jiných systémů, kde je tento důležitý krok často zbytečně drahý). Jsem sice původně programátor, ale trávit večery laděním konfigurace si už nemohu dovolit, byť i toto je u Loxone možné díky poměrně intiutivnímu rozhraní jejich konfigurátoru. Jste-li hravý typ, můžete si tak přizpůsobit prakticky cokoliv od způsobu reakce na dané tlačítko po ovládací prvky v mobilní aplikaci.

Další důležitou vlastností Loxone je jeho rozšiřitelnost. Ve zkratce, pořídíte si centrální řídící jednotku (Miniserver), který zvládne několik málo vstupů k ovládání, a k němu si přidáváte další moduly (tzv. extensions) podle aktuální potřeby – ovládání světel, odečty spotřeby energií, různé senzory teploty apod., nyní má konečně přibýt i modul pro media. A můžete kombinovat drátovou i bezdrátovou komunikaci zároveň.

To se ostatně ukázalo jako důležité i v našem případě. I přes moji snahu připravit co nejvíce kabeláže jsme byli nuceni předokenní žaluzie připojit k miniserveru bezdrátově přes moduly enOcean. To, co developer chápal jako “přípravou pro žaluzie”, totiž neobnášelo ani rozvedení silového vedení ke každému oknu. UTP kabely u oken jsme navíc museli použít pro osazení pohybových čidel alarmu.

U členů enOcean jsme měli smůlu ještě jednou, když jejich výrobce před Vánocemi zastavil výrobu s tím, že uvede na trh nový model. To se mu ale podařilo až v únoru a vzhledem k tomu, že na dodávky čekali odběratelé v celé Evropě, dostali jsme je až na začátku března.

Důležitá otázka pro výběr systému jsou také náklady. Bohužel problém trhu s automatizacemi není jen v chybějící standardizaci produktů, ale i v cenách. Stejného výsledku můžete dosáhnout jak se systémem za statisíce, tak i za mnohem méně při zachování kvality. Těžko se tedy dává nějaké bližší vodítko pro rozhodnutí, co už je příliš, ale asi bych se zarazil, pokud by např. celková cena u kompletní automatizace (tzn. teplo, světlo, alarm, rolety,…) přesáhla cca 10 % pořizovací ceny nemovitosti. Nelze to ovšem generalizovat, u některých nákladů záleží také na stavu vaší infrastruktury (obecně platí, že bezdrátové prvky jsou dražší než drátové atd.).

I proto je při volbě systému důležitá jeho postupná rozšiřitelnost, abyste si náklady mohli rozložit do delšího období. Chtějte také po svém dodavateli garance jako u každé jiné řemeslné dodávky: rozpočet předem, záruku nejlépe tři roky a více.

Loxone Miniserver v racku 9U.
Autor: Aleš Miklík

Loxone Miniserver v racku 9U.

Svižné zprovoznění

Samotné zprovoznění celého systému ale zabralo poměrně málo času. K slaboproudým rozvaděčům přibyla skříň s rackem a DIN lištou pro miniserver a jeho rozšířením, do které se vešly i některé aktivní prvky datové sítě – server Synology a switch, nutný pro rozšíření ethernetových pozic.

Miniserver vyžaduje napájení 24 V (DC), v racku je ale samozřejmě dobré mít dost zásuvek s 230 V pro další zařízení. Samotná spotřeba miniserveru není velká, výrobce udává 120 mA.

Vzhledem k bezdrátovému ovládání žaluzií bylo třeba také umístit vhodně anténu pro rozšíření enOcean. Jak se ukázalo, betonové zdi v bytě tlumily signál tak, že k nejvzdálenějšímu oknu už signál z racku nedoputoval, takže jsme anténu chytili magnetem na jeho okraji (v technické místnosti taková pozice naštěstí ničemu nebrání).

Ostatní prvky už komunikují pomocí UTP kabelů: termostatické hlavice na radiátorech i čidla bezpečnostního systému Paradox. Ze zahrady je takto napojeno také čidlo pro snímání venkovní teploty a síly větru (to zase pro ochranu žaluzií).

Žaluzie jsou umístěny v boxech nad okny, což nám dovolilo členy enOcean schovat právě tam. V konfigurátoru Loxone jsme pak přidali možnost ovládat jak jejich vertikální polohu, tak i natočení lamel pro stínění.

Žaluzie lze ovládat jak horizontálně, tak vertikálně.
Autor: Aleš Miklík

Žaluzie lze ovládat jak horizontálně, tak vertikálně.

Pro regulaci teploty by se v ideálním případě použilo teplotní čidlo ve všech místnostech, připojené samostatným vedením. Tato možnost nám chyběla, naštěstí tu bylo řešení použít pro čidlo jeden pár drátů z UTP kabelu pro datovou síť (která tak u Cat5e stále může fungovat na cca 150 Mb/s, což nám pro běžné využití bohatě stačí). Nevýhodou je, že čidlo umístěné takto v ethernetové zásuvce ve zdi není tak přesné pro snímání teploty vzduchu v místnosti, což se dá vyřešit nastavením jeho teplotní tolerance podle odpozorované odchylky.

Televizní příjem zabezpečuje satelitní parabola s distribucí koaxiálním kabelem do každé místnosti, kde lze připojit vhodné zařízení pro příjem (zatím používáme jeden set-top box pro HD příjem s možností lokálního nahrávání a u druhé TV vestavěný tuner). Do budoucna je možné připojit k Miniserveru např. Dreambox, který by dovolil i nahrávání a přehrávání pořadů do/z síťového úložiště nebo rozšíření přes nově uváděný Music server se streamingem hudby do jednotlivých místností – ať už se zabudovanou podporou streamingových služeb, nebo přes příslušné funkce diskové stanice Synology. Zde je možností k dalšímu rozvoji opravdu velké množství a teprve se rozhodneme, které z nich využít.

V obývacím pokoji zatím funkci síťového přehrávače obstarává eGreat R300Pro, sice už ne nejmladší kousek, ale v kombinaci s Chromecastem stále postačující pro většinu našich multimediálních potřeb.

Co se týče datové sítě, je topologie poměrně nudná: se switchem našeho ISP v podzemních garážích komunikuje hlavní router v rozbočovači pod rackem. Miniserver je k němu připojen přes switch podobně jako mediaserver, disková stanice Synology 212j a druhý router na druhém konci bytu pro lepší pokrytí signálem WiFi ve vzdálenějších místnostech a na zahradě.

Provoz: na komfort si zvyknete rychle

Jak jsem s překvapením zjistil, části lidí připadá domácí automatizace zajímavá hlavně s ohledem na množství funkcí a úkonů, které s ní mohou provádět. Možnost zhasnout lampičku na nočním stolku z jiné místnosti apod. Za sebe mohu říci, že hlavní přidanou hodnotu spatřuji naopak v tom, co všechno automatizace udělá za mne. Samozřejmě je příjemné příležitostně zatopit v domě cestou z práce, pokud jsem na to zapomněl, ale ještě cennější je nemuset na to myslet, protože systém ví, kdy chodíte domů a zatopí za vás.

S tímto ohledem jsem nechal technika z CLTltech ovládací aplikaci Loxone doplnit o některé časovací automatické funkce, abychom mohli nechat např. žaluzie zaujmout konkrétní pozice podle hodin a dnů v týdnu. V praxi sice zjistíte, že překvapivě často dokážete ze zaběhnutého rytmu vybočit a potřebujete nastavení změnit, ale i to lze provést jedním kliknutím.

Každopádně jakmile si zvyknete, že věci, které jste dosud mohli dělat jenom ručně (pokud vůbec), nyní zvládnete z kteréhokoliv místa mobilem nebo tabletem, intuitivně saháte po mobilu třeba pro regulaci topení i v práci nebo na návštěvě. Někteří výrobci doporučují mít tablet pro ovládání na zdi každé místnosti, nám se to zatím zdá zbytečné, protože mobil máte vždy nejdál krok od sebe. A tato závislost na komfortu celkem jistě stoupá s počtem funkcí, které váš systém umí.

Správa celého systému je velmi jednoduchá, naštěstí se tu nesetkáte s nešvarem některých výrobců automatizace, kteří ji dlouhé roky vyrábí pro průmyslové využití a myslí si, že stačí totéž rozhraní nasadit pro domácí podmínky. Velkou výhodou je pro nás také to, že Loxone funguje bez problémů na všech našich doma používaných operačních systémech: Apple, Android, Windows 7 i ChromeOS. Miniserver má svůj vlastní WWW server (přenos se šifruje), takže máte-li k dispozici veřejnou IP adresu, je ovládání domu dostupné i dálkově skrz libovolný webový prohlížeč.

stul

Poměrně zajímavé je, že rychlejší odezvy dosahujeme při ovládání z mobilu při datovém připojení než na lokální WiFi. Podle logiky nejkratší možné dráhy by to přitom mělo být naopak.

Klíčové z dlouhodobého hlediska pro mě je, že si můžeme systém postupně snadno doplňovat o další komponenty a funkce – ovládání vybraných světel přes modul DMX, IP kamery pro dálkový dohled nebo spínání spotřebičů přes rozšíření Air Base. Dá se také očekávat, že s rozvojem trhu budou dál ceny automatizací klesat, ačkoliv největší marže bude i dále nejspíš ležet na instalačních a doplňkových službách. Pokud se ale developeři naučí spolupracovat s výrobci systémů a prodávat je zákazníkům nejprve jako přidanou hodnotu, později jako samozřejmost u nových bytů (tak, jak to už funguje na západ od nás), budeme na zmatené doby počátků trhu s automatizacemi a na dodatečné instalace jako je ta popsaná v tomto článku už jenom vzpomínat.

Aleš Miklík

Aleš Miklík

Autor je ředitelem médií vydavatelství Internet Info. V letech 2005 - 2008 působil jako šéfredaktor serveru Lupa.cz. Vystudoval Fakultu informatiky MU a Fakultu sociálních věd UK. Online komunikaci se věnuje i na svém blogu www.alesmiklik.cz.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 4. 2014 11:34